Kardinál Miloslav Vlk bude v Liberci sloužit mši svatou v esperantu

Praha - V neděli 19. července 2009 se kardinál Miloslav Vlk zúčastní Mezinárodního kongresu esperantské mládeže v Liberci. Pražský arcibiskup, který sám esperanto ovládá, bude v tomto jazyce od 10:00 hodin celebrovat mši svatou v arciděkanském kostele sv. Antonína v Liberci.

Kardinál Vlk patří spolu s arcibiskupem Otčenáškem k nejznámějším esperantistům u nás. Sloužit mši svatou v esperantu nebude pražský arcibiskup poprvé. Vést mši svatou v esperantu je umožněno od roku 1990, kdy bylo esperanto jako jediný umělý jazyk vatikánskou Kongregací pro bohoslužbu a svátosti oficiálně zařazeno mezi liturgické jazy­ky. V esperantu pravidelně zdraví věřící o Velikonocích a Vánocích také papež.

Ani esperanto ani latina však dnes není fakticky používána jako univerzální jazyk. Zatímco ještě v roce 1999 promlouval na synodě biskupů litevský kardinál latinsky, na loňském Synodním jednání XII. řádného generálního shromáždění Synody biskupů se oficiálně hovořilo v italštině, angličtině, španělštině, francouzštině a němčině. Na svých stránkách o tom psal kardinál Vlk, který se biskupské synody v Římě zúčastnil. On sám aktivně hovoří německy, italsky a anglicky. Kromě esperanta ovládá pasivně také ruštinu, francouzštinu a latinu.

Nedávno (22. – 24. května) se uskutečnilo jiné esperantské setkání. Katoličtí esperantisté z České republiky, Slovenska a Německa si ve Znojmě připomněli 100. výročí svatořečení Klementa Marie Hofbauera, rodáka z Tasovic.

Esperanto vytvořil v roce 1887 polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof (1859-1917). Vydal první učebnici jazyka, kterému se tehdy říkalo „Lingvo Internacia“. Pojmenování, pod kterým ho známe dnes, získal díky pseudonymu, kterým Zamenhof svou učebnici podepsal. „Esperanto“ znamená „doufající“. Jeho cílem nebylo nahradit národní jazyky, ale nabídnout lidem „druhý“ jazyk sloužící k mezinárodní komunikaci. Zamenhof nebyl první, kdo s myšlenkou uměle vytvořeného jazyka přišel. Výhody umělého jazyka popsal už v roce 1666 Jan Ámos Komenský ve svém díle Panglottia. O umělém jazyku přemýšleli také např. filosofové René Descartes či Gottfried Leibnitz.

Aleš Pištora, tiskový mluvčí arcibiskupství pražského